Syndrom dráždivého tračníku se pozná hlavně vyloučením jiných nemocí

Neexistuje krevní test ani snímek, který by syndrom dráždivého tračníku jednoznačně ukázal. Lékař ho stanoví podle typického obrazu potíží, tedy opakované bolesti břicha spojené se změnou stolice, a podle toho, že základní vyšetření nenajdou jinou příčinu. Střevo je při něm na pohled zdravé, jen funguje jinak: citlivěji reaguje na roztažení, jídlo a stres a jeho pohyb je nepravidelný.

Co se ve střevě vlastně děje?

Syndrom dráždivého tračníku, zkráceně IBS, se řadí mezi funkční poruchy, dnes také označované jako poruchy interakce mezi střevem a mozkem. Na jeho vzniku se podílí přecitlivělost nervů ve stěně střeva, změny v pohybu střeva, složení střevních bakterií a spojení se stresovou reakcí. U části lidí začne po prodělaném střevním infektu.

Nejde o zánět ani o předstupeň rakoviny. Potíže mohou být nepříjemné a ovlivňovat každodenní život, ale střevo trvale nepoškozují.

Jaké příznaky jsou typické?

Bolest nebo křeče v břiše, které souvisejí se stolicí, často se po vyprázdnění zlepší. Změna v četnosti nebo vzhledu stolice, nadýmání, pocit neúplného vyprázdnění a hlen ve stolici. Potíže kolísají, týdny mohou být klidné a pak se vrátí.

Lékaři k diagnóze používají mezinárodně uznávaná kritéria. Bolest se musí objevovat opakovaně, v posledních měsících v průměru aspoň jeden den v týdnu, a potíže musí trvat delší dobu, ne pár dní.

Jsou různé typy IBS?

Podle převládající stolice se rozlišují tři hlavní podoby.

Typ	Co převládá
IBS se zácpou	Tvrdá, kusovitá stolice, namáhavé vyprazdňování
IBS s průjmem	Řídká stolice, náhlé nucení na stolici
Smíšený typ	Střídání zácpy a průjmu

Typ se může v průběhu let měnit. Určení pomáhá zvolit léčbu, protože to, co uleví při zácpě, může průjem zhoršit.

Jak probíhá vyšetření u lékaře?

Začíná podrobným rozhovorem. Lékař se ptá, odkdy potíže trvají, jak souvisejí s jídlem a stolicí, zda se objevují v noci, jaké léky užíváte a jestli se v rodině vyskytují střevní nemoci. Následuje vyšetření břicha.

Běžně se dělá krevní obraz, zánětlivé ukazatele a test na celiakii, která může vypadat velmi podobně. Ze stolice se vyšetřuje například kalprotektin, který pomáhá odlišit zánětlivé onemocnění střev, a podle situace i krev ve stolici nebo infekce. Při průjmech může lékař doplnit vyšetření štítné žlázy.

Kolonoskopie se nedělá u každého. Doporučuje se při varovných příznacích, u starších pacientů nebo když základní vyšetření nevyjdou v pořádku.

Které příznaky ukazují na jinou nemoc?

Krev ve stolici, nechtěné hubnutí, chudokrevnost, horečka, bolest nebo průjem, které budí ze spánku, a první projevy potíží po padesátém roce věku. Dále výskyt rakoviny tlustého střeva, celiakie nebo zánětlivých střevních onemocnění v blízké rodině. Tyto příznaky do obrazu dráždivého tračníku nepatří a vyžadují důkladnější vyšetření, nečekejte s nimi.

Co následuje, když je diagnóza jasná?

Léčba se skládá z několika částí a ladí se postupně. Patří sem úprava stravy, často s pomocí nutričního terapeuta, pravidelný režim jídla a pohybu, léky zaměřené na převládající potíže a u části lidí psychoterapie nebo nácvik zvládání stresu, který prokazatelně snižuje intenzitu příznaků.

Pomáhá vést si několik týdnů záznam o jídle, stolici, bolesti a náladě. Lékař v něm uvidí souvislosti, které by v rozhovoru zapadly. Pokud se potíže výrazně změní, například se poprvé objeví krev nebo hubnutí, vraťte se k lékaři i s již stanovenou diagnózou.

Zdroje

• Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP
• Ministerstvo zdravotnictví ČR