Jak správně vyvětrat byt v zimě: kdy a jak dlouho

V zimě se vyplatí větrat krátce a důkladně, několikrát denně, a to s okny dokořán, ne trvale pootevřenými. Jak správně vyvětrat byt v zimě, rozhoduje o vlhkosti vzduchu, o kvalitě spánku i o tom, zda se na stěnách objeví plíseň. Pár minut průvanu vymění vzduch, ale stěny a nábytek nestihnou vychladnout. Pootevřené okno naopak chladí zdi hodiny, topení víc spotřebuje a vlhkost zůstává. Níže najdete, kdy se větrání vyplatí a kdy není vhodné.

Kdy větrat: čtyři chvíle, které se opravdu hodí

První větrání patří hned po probuzení, protože v ložnici za noc vznikla vlhkost a zvýšila se hladina oxidu uhličitého. Druhé po vaření a mytí nádobí, třetí po sprše a čtvrté večer před spaním. Ve vlhkých místnostech, jako je koupelna a kuchyň, větrejte častěji.

V bytech, kde se sušívá prádlo, se vlhkost zvyšuje o několik litrů za den. Takové prostory větrejte i vícekrát. Pokud prádlo sušíte uvnitř, zvolte místnost, kterou lze samostatně vyvětrat.

Přítomnost lidí také záleží. Pokud je doma celý den rodina nebo pracujete z domova, větrejte častěji než v bytě, kde nikdo není. Hlídat se dá i tak, že zjistíte, kdy se okna zamlžují.

Jak dlouho větrat: minuty, ne hodiny

Při intenzivním větrání s otevřenými okny stačí zpravidla pět až deset minut, při velkém mrazu i méně. Čím větší rozdíl teplot, tím rychleji se vzduch vymění. Okna otevírejte naplno a pokud to jde, vytvořte průvan.

Průvan znamená otevřít okna na protějších stranách bytu. Vzduch se vymění za pár minut a stěny se neochladí. Je to účinnější než deset minut větrání jedním oknem.

Po vyvětrání zavřete okna a teplo se do místnosti vrátí za chvíli, protože zdi a nábytek stihly zachovat své teplo. Nemusíte se bát, že se vlastně topíte pro nic. Pokud je topení pod oknem, na dobu větrání ho stáhněte, ať neběží naprázdno.

Kdy větrání nepomůže nebo škodí

Trvale sklopené okno je v zimě jedna z nejčastějších chyb. Ochlazuje špaletu okna a zeď kolem, kde se pak snadno sráží vlhkost. Spotřeba tepla roste, a přitom se vzduch vymění jen pomalu.

Dalším omylem je větrání za mlhy nebo silného deště v domnění, že se tím zbavíte vlhkosti. Venkovní vzduch může být také vlhký. Podstatné je množství vodní páry, a to se při studeném vzduchu zpravidla snižuje po ohřátí, takže i v takových dnech větrání obvykle funguje, jen kratší dobu.

Neplatí také, že větrání nahradí opravu. Pokud se po každém vyvětrání vlhkost rychle vrací, může jít o zatékání, tepelné mosty nebo špatnou izolaci. Pak je třeba řešit příčinu, ne jen mávat oknem.

Vlhkost vzduchu a levný hygrometr

Doporučená relativní vlhkost v obytných místnostech se obvykle udává kolem čtyřiceti až šedesáti procent. Níže vzduch vysušuje sliznice, výš roste riziko plísní. Změřit ji můžete jednoduchým hygrometrem.

Měřidlo dejte do ložnice nebo obývacího pokoje, ne k oknu a zdroji tepla. Pokud vlhkost trvale přesahuje šedesát procent, větrejte častěji nebo zkontrolujte zdroje vlhkosti. V suchém vzduchu naopak pomáhá méně větrat a vlhčit.

Dalším signálem je zamlžená okna a orosené rohy. Nejde jen o estetiku, ale o varování. Zamlžené okno ráno znamená, že je vzduch v místnosti příliš vlhký.

Ložnice a koupelna mají vlastní pravidla

V ložnici za noc dýchá jedna až dvě osoby a vlhkost roste. Ráno okno otevřete naplno a lůžkoviny odkryjte, ať vyschnou. Pokud spíte při pootevřeném okně, dbejte, aby vás netáhlo.

V koupelně větrejte hned po sprše, dokud je vzduch teplý. Dveře při koupání zavírejte, aby se pára nešířila do bytu. Pokud nemáte okno, pomůže ventilátor a nechat dveře po koupání pootevřené.

Kuchyň ocení digestoř, pokud odvádí vzduch ven, ne jen přes filtr. Při vaření s pokličkou vodní páry unikne méně. Po vaření pak kuchyň vyvětrejte.

Kdy za potížemi stojí vlhkost a zdraví

Stálá vlhkost a plíseň mohou zhoršovat potíže alergiků a astmatiků, například kašel, ucpaný nos nebo dušnost. Pokud se příznaky doma zhoršují a venku ustupují, řekněte to lékaři. Nepodceňujte opakované záněty dýchacích cest.

Viditelnou plíseň o větší ploše neodstraňujte sami s mýdlem a hadrem. Obraťte se na správce domu nebo odborníka. Při úklidu menší plochy používejte rukavice a nevdechujte spóry.

Samotné větrání je základ, ale nezachrání byt s vadnou izolací. Při pravidelném zamlžování oken a opakované plísni zvažte revizi stavby. V nájemním bytě problém nahlaste pronajímateli.

Časté otázky

Kolikrát denně je v zimě potřeba větrat?

Nejčastěji se doporučuje dva až čtyřikrát denně. Přesný počet závisí na počtu osob, vaření a sušení prádla. Pokud se okna zamlžují nebo cítíte zatuchlý vzduch, větrejte častěji.

Je lepší větrat ráno, nebo večer?

Obojí má smysl. Ráno odvedete vlhkost nashromážděnou přes noc, večer vymění vzduch před spaním. Navíc se větrá po vaření a sprše.

Vychladí byt, když větrám v mrazu?

Při krátkém intenzivním větrání zdi a nábytek chlad nepřevezmou. Vzduch se ohřeje za několik minut. Vychladnout může byt jen při dlouhém pootevření.

Pomůže odvlhčovač místo větrání?

Může být doplněk, hlavně v bytech s trvalou vlhkostí. Větrání nicméně vyměňuje i vzduch, tedy snižuje oxid uhličitý. Odvlhčovač ho nenahradí.

Můj tip: Doporučila bych si v mobilu nastavit tři krátká připomenutí, třeba na ráno, po obědě a před spaním. Každé větrání trvá pět minut, takže ho stihnete i v práci z domova. Po týdnu se z toho stane automatický návyk.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Ministerstvo životního prostředí ČR