5 příznaků, kdy volat záchranku při alergické reakci

Záchranku volejte okamžitě, když se po jídle, štípnutí hmyzem nebo léku objeví dušnost, otok jazyka či hrdla, mdloba nebo náhlá slabost. Kdy volat záchranku při alergické reakci, tedy nerozhoduje rozsah vyrážky, ale to, co se děje s dechem a krevním oběhem. Samotné svědění, kýchání nebo několik kopřivkových pupenů obvykle zvládnete klidem a konzultací s lékařem. Těžká reakce se ale může rozvinout během minut a první čas rozhoduje. Následující text jde od základního rozlišení po praktické detaily, jako je hovor s dispečerem.

Od vyrážky k ohrožení života

Alergická reakce má několik stupňů. Mírná se projeví svěděním, zarudnutím kůže, výtokem z nosu nebo slzením očí. Tělo na alergen reaguje, ale dýchání i oběh zůstávají v pořádku.

Středně těžká reakce zasahuje víc orgánů najednou. Například po snědeném ořechu naběhne kopřivka, rty oteknou a objeví se bolest břicha. Tady už je rozumné zavolat lékaře nebo zdravotnickou linku a nezůstávat o samotě.

Anafylaxe je nejtěžší forma a postihuje dýchání, srdce a krevní tlak. Může začít i bez viditelné vyrážky, což lidi často zmate. Typicky se rozvíjí v minutách až v desítkách minut po kontaktu s alergenem, výjimečně i později.

Kdy volat záchranku při alergické reakci: pět signálů

Zavolejte na číslo 155 nebo 112, pokud se objeví kterýkoli z těchto příznaků, a to i když ostatní potíže vypadají mírně.

1. Dušnost, sípání, chraptivý hlas nebo pocit staženého hrdla.
2. Otok jazyka, rtů nebo obličeje, který ztěžuje polykání či mluvení.
3. Závrať, mdloba, bledost, studený pot nebo zmatenost.
4. Silné zvracení nebo křečovitá bolest břicha krátce po kontaktu s alergenem.
5. Rychle se šířící kopřivka spojená s kterýmkoli z předchozích příznaků.

Dva příznaky z různých orgánů, například kůže a dýchání, jsou signál zvlášť vážný. Nečekejte, jestli se to samo zlepší.

Co říct dispečerovi

Dispečer zná otázky, které potřebuje položit, a vede vás hovorem. Začněte jednou větou: kdo je postižený, kde jste a že máte podezření na těžkou alergickou reakci. Pak uveďte, co se stalo, třeba štípnutí vosou nebo snědený pokrm.

Řekněte, jak postižený dýchá a zda je při vědomí. Pokud ví o své alergii, uveďte ji a také to, zda má u sebe předepsaný adrenalinový autoinjektor. Tyto údaje zkracují rozhodování posádky.

Telefon nezavěšujte, dokud vám dispečer neřekne. Pošlete někoho před dům, aby sanitku navedl, a odemkněte vchod. V bytovém domě stačí nechat otevřené dveře a rozsvítit chodbu.

Co dělat do příjezdu sanitky

Odstraňte zdroj, pokud je to možné. Z kůže stáhněte žihadlo škrábnutím nehtem nebo kartou a nehledejte pinzetu. Jídlo nebo lék, který potíže vyvolal, odložte stranou, aby ho posádka viděla.

Postiženého uložte podle stavu. Při závrati a bledosti ho položte na záda a zvedněte mu nohy. Při dušnosti mu naopak vyhovuje poloha v sedě. Při zvracení nebo bezvědomí ho ukládejte do stabilizované polohy na boku.

Nechte ho co nejméně hýbat a nikdy ho nenechávejte samotného. Nepodávejte jídlo ani pití. Pokud se dýchání zastaví, řiďte se pokyny dispečera k resuscitaci.

Autoinjektor pro lidi s rizikem

Lidem, kteří už těžkou reakci prodělali, lékař zpravidla předepíše adrenalinový autoinjektor a naučí je s ním zacházet. Dávkování a způsob použití určuje lékař a návod na samotném přípravku. Nikdy proto nepoužívejte cizí pero bez poučení.

Použití autoinjektoru záchranku nenahrazuje. I když se stav po injekci zlepší, účinek je krátký a reakce se může vrátit. Posádka proto musí přijet a postiženého vyšetřit, často je nutné pozorování v nemocnici.

Pero nosívejte s sebou, ne v zavazadle v autě. Hlídejte datum použitelnosti a skladování podle příbalového letáku. Blízcí a spolupracovníci by měli vědět, kde ho hledat.

Děti, senioři a lidé s astmatem

U dětí se těžká reakce často projeví jinak než u dospělých. Mohou být náhle unavené, plačtivé, bledé nebo se schoulí a odmítají vstát. Zvracení krátce po jídle, které dítě dosud nejedlo, je varování.

Lidé s astmatem mají vyšší riziko, že se reakce projeví v dýchacích cestách. U nich považujte jakékoli sípání po kontaktu s alergenem za důvod k volání záchranky. Běžný inhalátor nemusí stačit.

Senioři a lidé užívající některé léky na srdce či tlak mohou reagovat hůř a hůř se jim reakce léčí. Zhoršit ji může i alkohol nebo námaha po jídle. Pokud si nejste jistí, zda jde o alergii, volání záchranky nikdy není chyba.

Časté otázky

Mám volat záchranku, i když příznaky po chvíli ustoupí?

Ano, pokud šlo o dušnost, otok hrdla nebo mdloby. Těžká reakce se může po úlevě vrátit s odstupem hodin. Lékař má posoudit stav a rozhodnout o pozorování.

Stačí při kopřivce užít lék proti alergii a počkat?

Při izolované kopřivce bez dalších potíží často ano, ale lék a postup poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Jakmile se přidá dušnost, otok obličeje nebo slabost, volejte 155.

Je číslo 112 stejné jako 155?

Obě čísla vás spojí s pomocí. Linka 155 jde přímo na zdravotnickou záchrannou službu, linka 112 je jednotné evropské číslo. Při ohrožení života zvolte to, které máte hned po ruce.

Zdroje

• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Česká společnost alergologie a klinické imunologie ČLS JEP