Jak se vitamin K2 liší od K1 a kdy má smysl ho řešit

Vitamin K není jedna látka. K1 přijímáme hlavně z listové zeleniny a játra ho využívají pro srážení krve. K2 vzniká činností bakterií a najdeme ho ve fermentovaných potravinách, sýrech a živočišných produktech. Obě formy pomáhají aktivovat bílkoviny, které souvisejí se srážlivostí a s ukládáním vápníku. Kolem K2 se ale v posledních letech nabalilo mnoho tvrzení, která výzkum zatím nepotvrdil.

Omyl: kdo jí zeleninu, má K2 dost

Zelenina, například kapusta, špenát nebo brokolice, je výborným zdrojem K1. Vitamin K2 v ní prakticky není. Tělo dokáže malou část K1 přeměnit na jednu z forem K2, ale v jakém rozsahu, se přesně neví.

K2 dodávají zrající sýry, tvaroh a jogurty, vaječný žloutek, máslo, játra a kysané zelí. Nejvyšší obsah má japonské natto ze zkvašené sóji, které ovšem v české kuchyni běžně nenajdete.

Nedostatkem netrpí skoro každý, jak se tvrdí

Vážný nedostatek vitaminu K se u zdravých dospělých se smíšenou stravou objevuje zřídka. Riziko je vyšší u lidí s onemocněním, které zhoršuje vstřebávání tuků, po některých operacích trávicího traktu, při dlouhodobé léčbě některými antibiotiky a u novorozenců. Proto dostávají miminka vitamin K po porodu.

Laboratorní test, který by běžně měřil zásobu K2 v těle, se v praxi nedělá. Tvrzení, že ho „určitě máte málo“, proto nemá oporu ve vyšetření.

Omyl: K2 spolehlivě přesune vápník z cév do kostí

Vitamin K2 aktivuje bílkoviny, které se podílejí na ukládání vápníku do kostí a na ochraně cév před zvápenatěním. Tento mechanismus je známý. Zda doplňování K2 skutečně snižuje riziko zlomenin nebo srdečních onemocnění u běžné populace, zatím výzkumy jednoznačně neprokázaly a výsledky se liší.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin schválil pro vitamin K obecné tvrzení, že přispívá k normální srážlivosti krve a k udržení normálního stavu kostí. Silnější sliby na obalech doplňků jsou spíš marketing.

Omyl: přírodní vitamin nemůže uškodit

Pro většinu lidí je vitamin K z potravy bezpečný. Výrazná výjimka jsou lidé, kteří užívají warfarin nebo jiné léky ze skupiny antagonistů vitaminu K. Tyto léky fungují právě tak, že účinek vitaminu K tlumí. Náhlé zvýšení příjmu, ať už z doplňku, nebo z velké změny jídelníčku, může léčbu rozhodit.

Pokud tyto léky užíváte, doplněk s vitaminem K neberte bez dohody s lékařem. Zeleninu jíst můžete, hlavně v pravidelném, podobném množství.

Musí se K2 brát vždy s vitaminem D?

Oba vitaminy se podílejí na hospodaření s vápníkem, proto se často prodávají v kombinaci. Že by doplňování vitaminu D bez K2 bylo samo o sobě škodlivé, ale potvrzeno není. Rozhodujete se podle vlastní potřeby. Vitamin D se v zimě v našich podmínkách doplňuje častěji, u K2 takové obecné doporučení neexistuje.

Co z toho plyne pro jídelníček

Pestrá strava s listovou zeleninou, mléčnými výrobky, vejci a občas fermentovanými potravinami pokryje potřebu vitaminu K u většiny lidí. Protože jde o vitamin rozpustný v tucích, vstřebá se lépe z jídla, které obsahuje trochu oleje nebo sýra.

Doplněk dává smysl, když vám ho doporučí lékař kvůli konkrétnímu onemocnění. O vhodné formě a množství se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.

Můj tip: Než sáhnete po doplňku s K2, zkusila bych zařadit do jídelníčku kysané zelí, zrající sýr nebo žloutek několikrát týdně. Pokud užíváte jakékoli léky na ředění krve, řekla bych to při nákupu doplňku lékárníkovi vždy, i když se vás nezeptá.

Zdroje

• Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
• Státní ústav pro kontrolu léčiv
• Společnost pro výživu