Složení potravin na obalu prozradí víc než přední strana krabice

Přední strana obalu láká slovy jako přírodní, fit nebo lehké, jenže informace najdete vzadu. Jak číst složení potravin na obalu, vám usnadní jedno pravidlo: složky jsou seřazeny od nejvíce zastoupené po nejméně. Tabulka výživových hodnot pak slouží k porovnání dvou výrobků, a to vždy v sloupci na 100 gramů. Zbytek je otázka zvyku a několika drobností, které vás u regálu nezdrží ani půl minuty. Níže odpovědi na otázky, které se u regálu opakují nejčastěji.

Proč jsou složky v takovém pořadí?

Podle pravidel Evropské unie se složky uvádějí sestupně podle hmotnosti v době výroby. První v seznamu je tedy nejvíce zastoupená, poslední nejméně. Pokud je cukr na prvním či druhém místě, výrobek je na něm postavený.

Zajímavé je, že pořadí odhalí i marketingové triky. Jogurt s ovocem může mít ovoce až na konci seznamu, kdežto cukr hned vpředu. U šunky zase můžete zjistit, kolik masa je v ní skutečně a kolik vody a dalších přísad.

U složených surovin se v závorce uvádějí jejich složky. Krátký seznam bývá výhodou, ale není automaticky zárukou kvality. Smysl má hlavně srovnání dvou podobných výrobků.

Co znamenají čísla v tabulce výživových hodnot?

Tabulka udává energii v kilojoulech a kilokaloriích, tuky, z toho nasycené mastné kyseliny, sacharidy, z toho cukry, bílkoviny a sůl. Hodnoty jsou vždy na 100 gramů nebo 100 mililitrů, někdy i na porci. Právě sloupec na 100 g umožňuje spravedlivé porovnání.

Na porci se díváte tehdy, když chcete vědět, kolik toho skutečně sníte. Výrobce ale určuje velikost porce sám a ta může být nereálně malá. Dvanáct gramů müsli není tolik, co si sypete do misky.

Položka „z toho cukry“ zahrnuje cukry přirozeně přítomné, například mléčný cukr v jogurtu nebo ovocný cukr v ovoci. Přidaný cukr se v tabulce zvlášť nevypisuje. Poznáte ho podle seznamu složek.

Jak porovnat dva výrobky u regálu?

Vezměte oba balíčky a podívejte se na stejný řádek ve sloupci na 100 gramů. Porovnávejte věci, které vás zajímají, třeba cukry, nasycené tuky, sůl nebo vlákninu. Výrobek s méně cukru a více vlákniny je většinou lepší volba.

Porovnávejte stejné druhy potravin, ne jablečný džus s limonádou. U pečiva sledujte vlákninu a podíl celozrnné mouky. U jogurtů srovnejte cukry a bílkoviny.

Číslo samo o sobě rozhodnutí nedělá. Spolu s tím posuzujte, jak často výrobek jíte. Sušenka sníst jednou týdně nehraje roli jako snídaňová cereálie každý den.

Jak poznám skryté cukry?

Cukr se na obalech vyskytuje pod mnoha názvy. Hledejte glukózu, fruktózu, glukózový nebo fruktózový sirup, dextrózu, maltodextrin, med, agávový sirup či ovocnou šťávu z koncentrátu. Všechny dodávají sladkost a energii.

Výrobek se může tvářit zdravě, ale obsahovat několik druhů cukrů, takže se v seznamu nevyskytují vysoko. Když je jich v seznamu víc, jejich součet může být velký. Proto je důležitá i tabulka.

Slovo „bez přidaného cukru“ znamená jen to, že se nepřidává. Sladké může být přesto, třeba z ovoce nebo sladidel. Sledujte celkové cukry v tabulce.

Co s E-čísly a alergeny?

E-čísla označují schválené přídatné látky, například barviva, konzervanty nebo zahušťovadla. Nejsou automaticky špatná, některé jsou přírodního původu, jako kyselina askorbová. Jejich přítomnost sama nerozhoduje.

Alergeny jsou povinně zvýrazněny v seznamu složek, například tučným písmem. Patří k nim lepek, mléko, vejce, ořechy, sója, celer nebo hořčice. Alergici musí číst složení při každém nákupu, protože výrobce může recepturu změnit.

Upozornění „může obsahovat stopy“ je dobrovolné a týká se křížové kontaminace. Pro alergiky je klíčové a při závažné alergii je třeba se řídit pokyny lékaře. Dotazy na složení směřujte na výrobce.

Kolik váží tvrzení na přední straně obalu?

Slova jako „light“, „fit“ nebo „přírodní“ nemají jednotný význam a nezaručují lepší složení. Některá nutriční tvrzení, třeba „s nízkým obsahem tuku“, jsou v Evropské unii upravena a musí splňovat kritéria. I tak je výrobek jen o něco lepší než srovnatelný.

Obrázky ovoce, zelených lístků nebo rodinných farem nic neslibují. Rozhoduje seznam složek vzadu. Dobrou praxí je přední stranu ignorovat.

Datum minimální trvanlivosti znamená, do kdy si potravina uchová vlastnosti, a po něm bývá často ještě poživatelná. Datum spotřeby u rychle se kazících potravin je závazné. Rozlišení vám ušetří peníze i jídlo.

Časté otázky

Je krátký seznam složek vždy lepší?

Ne vždy, ale často je to dobrý signál. Krátký seznam znamená méně zpracovaný výrobek, ale i tak může být velmi slaný nebo sladký. Vždy se podívejte také na tabulku.

Mám se řídit kilokaloriemi?

Energie je jedno z kritérií, ale nejde o jediné. Dvě potraviny se stejným počtem kalorií se mohou lišit sytostí a složením. Sledujte také vlákninu, bílkoviny, cukry a sůl.

Co znamená procento u složky v závorce?

Je to podíl dané složky ve výrobku. Výrobce ho musí uvést, pokud je složka zdůrazněna v názvu nebo na obalu. Například „ovoce 12 %“ vám ukáže, jak málo ovoce v jogurtu je.

Platí stejná pravidla pro nebalené potraviny?

U nebalených potravin, třeba pečiva z pekárny, musí prodejce uvést alespoň alergeny. Ostatní údaje bývají k dispozici na požádání. Zeptejte se u prodejního pultu.

Můj tip: Doporučila bych si v obchodě vyhradit na čtení jedno kritérium, třeba cukry na 100 gramů. Dvě podobná balení srovnejte jen podle něj a jedno vyberte. Za měsíc budete znát čísla, která u oblíbených potravin čekat.

Zdroje

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce
• Státní zdravotní ústav