Proč si kočka vytrhává srst a kdy za tím stojí plíseň?

Na gauči se objeví chomáče chlupů a na boku kočky lysé místo, které si pořád olizuje. Majitel si nejčastěji pomyslí na stres nebo na plíseň, v praxi ale za vytrháváním srsti nejčastěji stojí svědění z alergie, hlavně na blechy. Kožní plíseň je méně častá, zato nakažlivá i pro lidi. Rozlišit to doma podle pohledu nejde a kolem kočičí kůže koluje několik omylů, které léčbu zbytečně oddálí.

Plíseň nemusí vypadat jako kolečko

Představa kulaté, šupinaté skvrny pochází spíš z lidské medicíny. U koček se kožní plíseň, odborně dermatofytóza, projevuje velmi různě: lámavou srstí, drobnými lysinkami na hlavě a uších, šupinami, strupy u drápů, někdy jen matnou srstí. Některé kočky, zvlášť dlouhosrsté, plíseň nosí bez viditelných příznaků a jen ji šíří dál.

Svědění u plísně často bývá mírné. Když se kočka drbe a vytrhává chlupy intenzivně, veterinář pomýšlí spíš na jinou příčinu nebo na kombinaci více potíží.

Vytrhávání srsti není automaticky psychické

Nadměrné olizování ze stresu existuje. Spouštěčem bývá stěhování, nové zvíře nebo miminko v domácnosti, změna režimu. Jenže stres se uzavírá jako poslední, až když se vyloučí tělesné příčiny. Nejčastěji jde o:

• alergii na sliny blech, kdy stačí jediné kousnutí,
• potravinovou alergii nebo alergii na prostředí, například na roztoče,
• kožní parazity, kromě blech třeba roztoče,
• plíseň nebo bakteriální infekci kůže,
• bolest v určité části těla, kterou kočka olizuje, třeba při potížích s močovým měchýřem nebo klouby.

Kočky se myjí často ve skrytu, takže majitel nemusí olizování vidět a všimne si až lysiny na břiše nebo vnitřní straně stehen.

I kočka, která nevychází ven, může plíseň chytit

Spory plísně přetrvávají v prostředí dlouho a lepí se na boty, oblečení, deky či pelíšky. Přinést je domů můžete vy sami, nově adoptované kotě nebo zvíře z útulku. Vyšší riziko mají koťata, staré kočky, zvířata s oslabenou imunitou a chovy s více kočkami na malém prostoru.

Stejně tak ani bytová kočka není chráněná před blechami. Jejich vajíčka a larvy přežívají v kobercích a spárách podlahy.

Kočičí plíseň se může přenést na člověka

Dermatofytóza patří k nemocem přenosným ze zvířat na lidi. U člověka se projeví začervenalými, svědivými a šupinatými ložisky, typicky na předloktí, krku nebo obličeji, kde se kočky nejvíc dotýkáme. Ohroženější jsou děti a lidé s oslabenou imunitou. Pokud se u vás nebo u dětí objeví podezřelá skvrna, ukažte ji praktickému lékaři či dermatologovi a řekněte mu o kočce.

Po manipulaci s nemocným zvířetem si myjte ruce a nenechávejte ho spát v posteli.

Lidská mast z lékárny není řešení

Krémy proti plísni pro lidi nejsou určené na kočičí kůži. Kočka si je olíže a některé látky pro ni mohou být škodlivé. Navíc ani funkční mast na jednu skvrnu nevyřeší spory v srsti a v bytě. Léčba plísně u koček obvykle kombinuje léky podávané ústy, koupele nebo omývání a důkladný úklid, trvá týdny a končí, až kontrolní vyšetření potvrdí, že je kočka čistá.

Platí to i pro antiparazitika. Některé přípravky určené psům, zejména s permethrinem, jsou pro kočky jedovaté.

Co udělá veterinář a co můžete udělat vy

Veterinář se zeptá na průběh, prohlédne kůži a srst, často použije speciální UV lampu, pod kterou některé druhy plísní světélkují, a odebere chlupy na mikroskopii nebo kultivaci. Výsledek kultivace trvá několik dní až týdnů. Pátrá také po blechách, často stačí vyčesat srst nad bílým papírem a hledat tmavé drobky trusu.

Do vyšetření kočku nekoupejte ani nestříhejte, mohli byste zkreslit výsledek. Vyperte deky a pelíšky na vyšší teplotu, vysávejte a sáček vyhoďte. Pokud máte více zvířat, řekněte to lékaři, léčit se často musí všechna.

Zdroje

• Komora veterinárních lékařů České republiky
• Státní veterinární správa
• Státní zdravotní ústav