Jak zlikvidovat bakterie i viry doma a na rukou

Voňavý čisticí prostředek ani ocet bakterie a viry spolehlivě nezničí. Z rukou je odstraní obyčejné mýdlo s vodou, na površích zabere až přípravek označený jako dezinfekční, a to jen tehdy, když ho necháte působit tak dlouho, jak uvádí etiketa. Většina domácích nezdarů nevzniká špatnou volbou prostředku, ale tím, že se dezinfekce setře hned po nastříkání.

Vůně a pěna o čistotě nevypovídají

Parfém je v přípravku kvůli pocitu, ne kvůli účinku. Kuchyň vonící po citronu může být stejně plná mikrobů jako před úklidem. Pěna vzniká z tenzidů, které uvolňují mastnotu a špínu. To má smysl, protože vrstva špíny chrání mikroby před dezinfekcí, samotný saponát je ale většinou nezabije, jen jejich část spláchne do dřezu.

Platí proto jednoduché pořadí: nejdřív umýt, potom dezinfikovat. Na mastné lince nebo zaschlém prkénku dezinfekce účinkuje výrazně hůř, protože se k povrchu vůbec nedostane.

„Antibakteriální“ ještě neznamená, že zabíjí viry

Na obalech se rozlišuje, na co přípravek působí. Baktericidní ničí bakterie, virucidní viry, fungicidní kvasinky a plísně. Nápis „antibakteriální“ na mýdle nebo ubrouscích tedy o virech neříká nic.

Ani viry nejsou jedna skupina. Obalené viry, kam patří chřipka nebo koronaviry, mají tukový obal, který alkohol i mýdlo rozruší poměrně snadno. Neobalené viry, například noroviry způsobující takzvanou střevní chřipku, jsou mnohem odolnější a běžná alkoholová dezinfekce na ně často nestačí. Když doma někdo zvrací nebo má průjem, hledejte na etiketě údaj o plném virucidním účinku, případně použijte chlorový přípravek přesně podle návodu.

Prostředek	Na co působí	Omezení
Mýdlo a voda	odplaví bakterie i viry, rozruší obalené viry	účinné jen při důkladném tření
Alkoholový gel na ruce	bakterie, obalené viry	slabší na noroviry, nefunguje na špinavé ruce
Chlorové přípravky	bakterie, viry včetně odolných, plísně	dráždí, bělí, nesmí se míchat s kyselinami
Ocet, jedlá soda	vodní kámen, mastnota, pachy	nejsou spolehlivá dezinfekce
Var, praní na vyšší teplotu	většina bakterií a virů	záleží na teplotě a délce

Ocet a jedlá soda patří k čištění

Ocet skvěle rozpouští vodní kámen a jedlá soda pomůže na připáleniny i zápach z lednice. Slabý účinek na některé mikroby mají, nikdo ale nezaručí, že zničí bakterie ze syrového masa. Prkénko po kuřeti proto vydrhněte horkou vodou se saponátem a pak ho buď ošetřete dezinfekcí, nebo dejte do myčky na program s vyšší teplotou.

Totéž platí pro esenciální oleje. Kapka do kbelíku provoní byt, ale jako náhrada dezinfekce neslouží. Lidem s astmatem nebo citlivou kůží mohou naopak přitížit.

Víc přípravku nepomůže, delší působení ano

Silnější roztok, než uvádí návod, zbytečně dráždí kůži a dýchací cesty, účinek ale obvykle nezlepší. Rozhoduje kontaktní doba, tedy jak dlouho musí povrch zůstat vlhký. U sprejů na plochy bývá uvedena v minutách a liší se podle toho, proti čemu přípravek nasazujete. Kdo nastříká a okamžitě setře, ten hlavně leští.

Chlorový přípravek nikdy nekombinujte s kyselými čističi na vodní kámen ani se čpavkem. Uvolňuje se dráždivý plyn, který může poškodit plíce. Při práci větrejte, noste rukavice a přípravky skladujte v původních obalech mimo dosah dětí.

Prošlá nebo dlouho otevřená dezinfekce může ztrácet účinnost, zvlášť pokud se ředila do jiné nádoby. Roztoky připravujte čerstvé.

Na ruce většinou stačí mýdlo

Doma není důvod sahat po dezinfekci na ruce pokaždé, když se vrátíte z obchodu. Mýdlo a voda odstraní mikroby i nečistoty, pokud ruce třete asi půl minuty a nezapomenete na palce, konečky prstů, prostory mezi prsty a zápěstí. Pak opláchnout a osušit čistým ručníkem, mokré ruce přenášejí mikroby snáz.

Alkoholový gel se hodí tam, kde voda chybí: ve vlaku, na výletě, u dětského hřiště. Na ruce od hlíny nebo mastnoty nefunguje, nejdřív je potřeba nečistotu otřít. Časté používání vysušuje kůži a v popraskané kůži se mikroby drží lépe. Krém na ruce proto patří k hygieně stejně jako mýdlo.

Co dezinfikovat a co jen umýt

Běžná domácnost sterilní prostředí nepotřebuje. Dezinfekce dává smysl tam, kde se potká riziko s dotykem: pracovní deska a prkénka po syrovém mase a vejcích, toaleta, kliky a vypínače v době, kdy je někdo doma nemocný, přebalovací podložka. Podlahy, nábytek a okna stačí umýt.

Největší líheň bakterií v kuchyni bývá vlhká houbička a hadr. Často je měňte, perte na vysokou teplotu a nechávejte je mezi použitím vyschnout. Ručníky a povlečení nemocného perte zvlášť a na vyšší teplotu, kterou snese materiál, a nechte je dobře proschnout.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Světová zdravotnická organizace